Příběh artemie, žábronožky solné, nezačíná ve 20. století, kdy vědci objevili a potvrdili hodnotu tohoto drobného korýše jako velmi vhodného krmiva pro larvy ryb. Nezačíná ani v polovině 18. století, kdy ji poprvé vědecky popsal Schlösser. Dokonce ani s první známou písemnou zmínkou íránského zeměpisce z roku 982, která popisuje „vodního psa“ z jezera Urmia.
Historie artemie a dalších žábronožek ve skutečnosti začala už asi o 500 milionů let dříve, v pozdním kambriu a počátkem ordoviku, kdy se její předkové oddělili od svých mořských příbuzných lupenonožců obývajících sladkovodní biotopy. Během následujících 250 milionů let se vyvíjeli a kolonizovali planetu, vždy hledali ekologické niky, ve kterých neexistovali významnější predátoři.
Od období triasu, kdy se na Zemi objevili první dinosauři, zůstala většina druhů prakticky nezměněna. Čeleď žábronožkovitých se vyznačuje tím, že si vybrala hypersalinní stanoviště jako svoji ekologickou niku – jezera a vodní plochy tak slané (až 300 g/l), že je schopno v nich přežít jen několik dalších vyšších organismů. Aby bylo možné v takto nepřátelském prostředí prosperovat, přinesla evoluce žábronožce solné několik významných adaptací.
První problém, který bylo třeba překonat, byl vysoký osmotický tlak a nízký obsah kyslíku ve vodě kvůli její vysoké slanosti. U žábronožky solné se vyvinula silná schopnost osmoregulace, která jí umožňuje odstraňovat přebytečnou sůl z těla. A na rozdíl od většiny ostatních korýšů, kteří se spoléhají na hemocyanin na bázi mědi jako na krevní protein přenášející kyslík, žábronožka solná používá hemoglobinový protein na bázi železa, který dokáže fungovat i v podmínkách sníženého tlaku kyslíku. Ten se stává obzvláště viditelným, když se artemie žijící v populacích s vysokou hustotou při nízké hladině kyslíku zbarví téměř do krvavě červené, což je jev, který lze pozorovat také u jiného planktonického korýše, buchanky (Daphnie spp.).
Také pokud jde o potravu, artemie si nemůže dovolit být vybíravá. Vyvinula se jako neselektivní filtrátor, který přijímá veškerou potravu o velikosti mezi 20–40 µm, a optimálně tak využívá omezené množství organických částic a mikroskopických organismů, které lze nalézt v jejím nehostinném slaném prostředí. Na jejím nejznámějším stanovišti, ve Velkém solném jezeře v Utahu, její hlavní strava zahrnuje halofilní bakterie, archebakterie a mikrořasy z rodu Dunaliella.
Velké solné jezero v Utahu
Snadné líhnutí
Dokonce i její reprodukční strategie je optimalizována pro tyto drsné životní podmínky. Pokud jsou parametry vody a dostupnost potravy
relativně příznivé, samice rodí volně plovoucí larvy (nauplie Instar I) vyvinuté z embryí. To umožňuje explozivní nárůst populace v omezeném časovém období, kdy nauplie pohlavně dospívají přibližně za tři týdny a dospělé samice jsou schopné každých pár dní uvolnit až 200 živých nauplií. Když se toto okno příznivých podmínek začne zavírat kvůli nižším teplotám nebo nižší koncentraci kyslíku, zvyšující se slanosti a klesající dostupnosti potravy, embrya již nejsou uvolňována jako volně plovoucí larvy, ale jsou obklopena tvrdou hnědou skořápkou obsahující chitin, lipoprotein a hematin (hnědý pigment).
Tato velmi odolná spící „vajíčka“ se nazývají cysty a mohou přežít extrémní podmínky, jako je zmrazení a dehydratace. Když se okolnosti zlepší, jako se to stává ve Velkém solném jezeře na jaře, z cyst se vylíhnou živé nauplie, aby cyklus mohl začít znovu. Právě tato poslední vlastnost učinila z artemie nezbytnou součást rozmachu akvakultury po celém světě. Nelze plně docenit hodnotu produktu, který lze snadno skladovat a přepravovat, a přesto jej lze za méně než 24 hodin přeměnit na základní živé krmivo pro larvy ryb a krevet.
Hlavními přísadami je pak slaná voda odpovídající mořské vodě a výše zmíněné suché cysty. Jemné doladění
teploty vody pro líhnutí, jejího pH, složení soli, regulace provzdušňování a osvětlení – to vše může zvýšit efektivitu, ale pro začátek v podstatě postačí solný roztok a cysty.
Kuželové líhně se používají k oddělení vylíhnutých nauplií artemie
Proces líhnutí se skládá z několika důležitých fází. Nejprve se vysušené cysty začínají rehydratovat a nasávají vodu z roztoku, což způsobuje jejich nafukování. Asi po 20 hodinách vnější membrána neboli chorion praskne a vznikne embryo, stále zabalené do tenké průhledné membrány, která zůstává připojena k chorionu. Kvůli vzhledu se tento krok nazývá fáze „umbrella (deštník)“. Jen o několik hodin později se embryo vyvine natolik, aby se z něj vylíhnula nauplie Instar I, jasně žlutá nebo oranžová larva o velikosti 400-500 µm, která se
podobá kapičce se dvěma ploutvemi. V této fázi nauplie není schopna přijímat vnější potravu. Částice potravy bude schopna přijímat až
po dalších osmi hodinách, když se přemění na nauplii Instar II, která má o něco protáhlejší tvar než Instar I. O dalších 14 svlékání později,
poté, co v průběhu přibližně tří týdnů projde různými fázemi Instar, dosáhne artemie dospělosti při velikosti zhruba 1 cm.
Koloběh života artemií
Neselektivní filtrátor
Rostoucí ekonomický význam, zpočátku v akvaristice a později i v akvakultuře, vyvolal intenzivní vědecký výzkum, který brzy vyústil v objevení stovek různých kmenů a geografických variací, rozšířených po všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. 
Jak genetika, tak rozdílné podmínky pro život a rozdílná potrava vedou k řadě parametrů, které jsou důležité při používání artemie jako potravy pro larvální stádia ryb a krevet. Jasné změny byly zjištěny, pokud jde o velikost, biochemické složení (profily omega mastných kyselin), reprodukční strategii (sexuální, nepohlavní), velikost cyst, rychlost líhnutí cyst, procento líhnutí (počet nauplií / 100 cyst) a účinnost líhnutí (nauplie / g suchých cyst).
Ačkoli využití artemie bylo hlavní hnací silou růstu celosvětové produkce akvakultury, ukázalo se, že přes všechny výhody, které artemie nabízí, se nejedná o nutričně dokonalý krmný organismus. Zejména pro larvy mořských organismů nebylo biochemické složení, zejména obsah a poměry omega-3 mastných kyselin, optimální pro správný časný vývoj několika důležitých druhů ryb a krevet. Tento nedostatek mimo jiné vedl k problémům, jako je špatná pigmentace, deformity a často smrtelná citlivost na všechny druhy stresových faktorů.
Pro vyřešení tohoto problému se ukázala klíčová další typická vlastnost artemie, a to, že je neselektivním filtrátorem. To vědcům umožnilo naplnit nauplie nezbytnými základními živinami, které samotné artemii chyběly. Kromě použití mikrořas a kvasnicových přípravků se použití malých emulgovaných, ve vodě rozpustných kapiček oleje ukázalo jako velmi účinné pro obohacení nauplií o esenciální omega oleje a vitamíny.
Tento vědecký průlom umožnil ještě větší využití artemie v odvětví akvakultury, a to až do té míry, že globální sklizeň, která stále závisí na přírodních faktorech, nedokázala držet krok se zvýšenou poptávkou, a to navzdory skutečnosti, že se v průběhu let postupy sklizně zlepšily.
Sklizeň vajíček artemií ve Velkém solném jezeře
Všestranný produkt
Zatímco zpočátku bylo hlavní metodou sklizně jednoduché sbírání cyst vyplavených na břehy jezera, intenzivnější techniky dnes zahrnují použití malých člunů, a dokonce i letadel ke sběru plovoucích cyst všude tam, kde z nich vítr a vodní proudy na vodní hladině vytvořily silnou vrstvu. Odtud jsou transportovány na břeh, aby prošly několika cykly praní a sušení.
Prudký nárůst cen v důsledku vysoké poptávky vyvolal obnovený zájem o vývoj náhradních produktů za artemie. Navzdory jasným vylepšením, kterých již bylo dosaženo, zůstává úplná náhrada artemie nedostižným snem při chovu mnoha druhů v rámci akvakultury i akvaristiky. Stále se zdá, že některé enzymatické a další faktory čerstvých nauplií artemie je velmi obtížné napodobit pomocí umělých diet, jež rovněž postrádají pohyb živého krmiva, který vyvolává příjem potravy. Tento nedostatek také vedl k další diverzifikaci v počtu míst sklizně, včetně umělého očkování dalších hypersalinních vodních útvarů, a v počtu nových aplikací.
Nevyhovující dávky cyst byly technicky vylepšeny tak, aby se zlepšila efektivita, nebo dekapsulovány (Odskořápkovaná artémie), aby se mohly používat jako krmivo. Novinky, jako technologie Sep-Art Artemia, která umožňuje magneticky oddělit nevylíhnuté cysty od živých nauplií, a dostupnost zmrazených, konzervovaných, a dokonce čerstvě vylíhnutých a chlazených nauplií dále zvyšují snadné použití a účinnost artemie v akvakultuře i akvaristice.
Artemie tu rozhodně zůstane a má větší dopad na každodenní život, než by se mohlo zdát. Mnohé mořské plody, stejně jako mnohé druhy chovaných ryb a krevet, by nebyly na našich talířích, kdyby nebylo artemie. Mnohé oblíbené mořské a sladkovodní okrasné ryby, které se dnes chovají díky artemii, pravděpodobně dostávaly krmivo Micro Artemia Cysts ve svých raných stádiích, a dospělé artemie jsou známou potravou pro větší ryby, ať už čerstvě zmrazené nebo zpracované do suchých krmiv pro ryby.
Firma Ocean Nutrition, která je po mnoho let významným hráčem v odvětví zájmového chovu okrasných ryb, neustále sleduje nejnovější biologické a technologické inovace týkající se artemií, aby mohla i nadále nabízet vysoce kvalitní a udržitelné produkty s artemií pro odvětví akvakultury a akvaristiky.
Vyberte si svou formu artemie, která bude nejvíce vyhovovat Vám a Vašim rybičkám:
Mražené krmivo pro diskusy - ON Discusfood + 30% Artemia 100 g blistr
Artemie Instant Baby Brine Shrimp 20 g - čerstvě vylíhnuté
Artemie Brine Shrimp Eggs Pre-Mix 50g
Rozvažovaná vajíčka Artemií k líhnutí
